Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je zpravodajská služba České republiky. Zajišťuje informace důležité pro zahraničněpolitické, ekonomické a bezpečnostní zájmy státu.
Aktuality
Role Turecka v globální energetice
15. 07. 2010 | ENSECJedinečná poloha Turecka zvyšuje jeho geostrategickou hodnotu. Celých 70 procent světových zásob ropy a zemního plynu se nachází na východ, sever a jih Turecka. Západním směrem pak leží největší energetický trh světa. Turecký cíl stát se uzlovým bodem energetických koridorů ve směrech sever-jih a východ-západ není vzhledem k zeměpisné poloze tohoto státu nereálnou ambicí.
Noví hráči v oblasti Středomoří
11. 06. 2010 | Hudson InstitutePočet států, které s ohledem na své ekonomické, energetické a bezpečnostní zájmy usilují o získání většího vlivu ve Středomoří v posledních letech narůstá. Vedle zemí, které k této oblasti kromě historických pout vážou také nové zájmy, se objevují zcela noví aktéři odhodlaní prosadit své cíle.
Dopad globální finanční krize na migraci ve světě
13. 05. 2010 | GCSPEkonomické a finanční krize se vždy zřetelně projevují také v oblasti migrace a promítají se do situace na pracovních trzích. Tentokrát lze očekávat ještě výraznější dopady než v minulosti nejen kvůli vážnosti a rozsahu krize samotné, nýbrž také s ohledem na bezprecedentní provázanost globální ekonomiky a migrace.
Od energetické bezpečnosti ke globálnímu režimu v energetice
22. 04. 2010 | ENSECEnergetická bezpečnost je jednou z určujících politických otázek dneška. Zásoby ropy a plynu se tenčí, do hry vstupují noví, žížniví spotřebitelé jako Čína a Indie, diskuse o klimatických změnách sílí. To vše ukazuje na to, že jsme svědky zásadních změn fungování globálního energetického systému. Tyto změny vyvolávají mnoho obav. Dominujícím tématem politických debat o energetické bezpečnosti zůstává bezpečnost dodávek energií.
Al Káida a džihádisté v Mauretánii
26. 03. 2010 | JamestownMnožství a povaha útoků, ke kterým došlo v uplynulých letech v Mauretánii, nasvědčují, že počet tamních islamistických bojovníků narůstá. Jejich aktivity jsou různými způsoby spojeny s organizací známou pod jménem Al Káida v islámském Maghribu.
Globální bezpečnost z perspektivy války s terorismem
12. 02. 2010 | Oxford Research GroupTakřka devět let po teroristických útocích ve Spojených státech se ukazuje, že východiska takzvané války s terorismem je nutné podrobit kritické reflexi. Zastánci tohoto názoru přitom tvrdí, že největším problémem je přístup, podle kterého se zajištění bezpečnosti musí primárně opírat o vojenské nástroje.
Energetická infrastruktura a hrozba kybernetických útoků
14. 01. 2010 | ENSECDíky novým formám tzv. asymetrických hrozeb jsme svědky zhmotňování fenoménu populárně označovaného jako digitální Pearl Harbor. Může za to setření hranic mezi specifickými, v tomto případě kybernetickými formami kriminality, terorismu či rozsáhlejšího konfliktu, ať už za nimi stojí privátní iniciativy nebo stát. Často přitom platí, že útočník disponuje nejen výhodou volby cíle a intenzity útoku, nýbrž je i lépe vyzbrojen.
Afghánistán: Čas pohnout se kupředu
17. 12. 2009 | ISSEUPosilování státu a jeho struktur není možné bez aktivní podpory jeho obyvatel. Platí to ve všech případech, ve kterých se daná země vzpamatovává z válečného konfliktu nebo pádu nedemokratického režimu. Nutnou podmínkou je ovšem zajištění co největší bezpečnosti civilního obyvatelstva. Právě to je jedním z deklarovaných cílů dočasného navýšení americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu.
Nukleární odzbrojení, nešíření jaderných zbraní a teze o důvěryhodnosti
19. 11. 2009 | Hudson InstitutePro některé specialisty na problematiku odzbrojení se stala takřka článkem víry zvláštní teze. Podle ní se svět nedokáže efektivněji vypořádat s problémem jaderné proliferace především kvůli nedůvěryhodnosti pěti jaderných velmocí - Spojených států, Velké Británie, Francie, Číny a Ruska. Tak jednoduché to pochopitelně není.
Příčiny přitažlivosti suverénních fondů
15. 10. 2009 | Peterson InstituteS tím, jak se suverénní fondy zařadily mezi prominentní hráče na světových finančních trzích, vzrostl také zájem o jejich fungování. Nejčastější vysvětlení jejich popularity zní, že se jedná o svého druhu ochranný nástroj před riziky spojenými s hospodářskou globalizací.