Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je zpravodajská služba České republiky. Zajišťuje informace důležité pro zahraničněpolitické, ekonomické a bezpečnostní zájmy státu.
Aktuality
Změny v arabském světě a EU
27. 04. 2011 | EUISSNedávné změny režimu v Tunisku a Egyptě inspirovaly skupinu autorů k napsání práce s názvem The Arab democratic wave: How the EU can seize the moment , kterou editoval Álvaro de Vasconcelos. Práce se zamýšlí nad významem těchto událostí a současně upozorňuje na nutnost přeformulování středomořské politiky Evropské unie. První část zprávy se věnuje jednotlivým zemím v regionu (Maroku, Alžírsku, Tunisku, Libyi, Egyptu, Palestině, Jordánsku, Libanonu a Sýrii), zatímco ve druhé části si autoři kladou otázky týkající se lidských práv, vlády práva v oblasti, sociálních a ekonomických aspektů přechodu k demokracii a „Evropské politiky sousedství“.
Energetická bezpečnost a NATO
25. 02. 2011 | WSNEnergetická bezpečnost se v posledních letech stala jedním z hlavních témat v debatě o mezinárodní bezpečnosti, a to zejména kvůli stále větší závislosti Evropy na plynu a ropě, rostoucí spotřebě strategických surovin ze strany rychle se rozvíjejících zemí jako Čína nebo Indie, předpokládanému vyčerpání ložisek fosilních paliv v druhé polovině století, intenzivní debatě týkající se otázek globálního oteplování a v neposlední řadě obnovenému zájmu mnoha zemí o mírové využití nukleární energie. Jaká je role Severoatlantické aliance ve vztahu k zajištění energické bezpečnosti svých členů? To je otázka, kterou si klade Michael Ruehle v článku s názvem NATO’s new Strategic Concept on Energy.
Kybernetická bezpečnost
04. 02. 2011 | DCAFInternet společnosti přináší mnoho pozitivního. Zásadně zrychluje přenos informací a umožňuje propojení jednotlivců, organizací, myšlenek i kultur. Neboť na IT systémech je závislá celá národní infrastruktura, zpravodajství, komunikace, obchod, ad., přináší tato vzájemná provázanost také určitá rizika. Stačí totiž napadnout pouze nejslabší článek v informační síti a následné výpadky, ač zdánlivě lokalizované, se mohou rychle přenést na celý systém. Fred Schreier, Barbara Weeks a Theodor H. Winkler se ve své studii nazvané Cyber security: The road ahead snaží upozornit na možné hrozby vyplývající z provázanosti informačních sítí a navrhují opatření, která by klíčoví aktéři měli učinit k zajištění kybernetické bezpečnosti.
Ředitel britského „SIGINTu“ o kybernetické bezpečnosti
11. 01. 2011 | GCHQGCHQ (Government Communications Headquarters) je britská zpravodajská služba zabývající se tzv. SIGINTem. Její ředitel Iain Lobban vystoupil v závěru roku 2010 na téma kybernetické bezpečnosti. Ve svém projevu zdůraznil, že kybernetická bezpečnost není jen záležitostí národní bezpečnosti nebo obrany, ale její zajištění je nezbytné pro zabezpečení ekonomického rozvoje moderního každého státu.
Nový strategický koncept NATO v praxi
04. 01. 2011 | ISNV rámci summitu NATO v Lisabonu schválili představitelé členských států Severoatlantické aliance nový strategický koncept. Jedná se již o třetí strategický koncept od konce studené války. V posledních dvaceti letech se ještě žádný summit nevyznačoval takovou vnitřní jednotností, odhodláním a ambicemi. Victor Mauer ve své práci NATO summit: Forward-looking decisions, difficult implementation nový strategický koncept analyzuje a zamýšlí se nad významnými vývojovými událostmi Aliance od konce bipolárního konfliktu. Vytyčené cíle NATO budou podle něj podrobeny přísné zkoušce hned v několika klíčových oblastech: raketová obrana NATO, vztah s Ruskem a v neposlední řadě diskutované stažení z Afghánistánu.
EEAS: cesta ke společné diplomacii?
26. 11. 2010 | Fondation Robert SchumanEvropská služba pro vnější činnost (The European External Action Service – EEAS), která byla vytvořena Lisabonskou smlouvou, by měla v rámci samostatné diplomatické instituce zaštiťovat zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie. Z administrativního hlediska toto znamená vytvoření postu vysokého představitele pro zahraniční věci a de facto zrod společné diplomacie. Povede vznik EEAS k vytvoření evropské diplomacie, která by byla schopna lépe koordinovat zahraniční politiku jednotlivých členských států? Dokáže se nová služba prosadit i v oblastech, kde její působnost není vymezena Lisabonskou smlouvou? To jsou otázky, na které hledají odpovědi Christophe Hillion a Maxime Lefebvre v práci nazvané EEAS: Towards a common diplomacy?
Evropská unie a NATO
18. 11. 2010 | ISS28 členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) v současné době stojí před přijetím nové strategické koncepce, která určí směr, jímž se bude NATO ubírat v příštích letech. Zájmy aliance a Evropské unie jsou do značné míry provázané, a proto má budoucnost NATO pro zahraniční politiku EU prvořadý význam. Institut pro bezpečnostní studia (ISS) v souvislosti s problematikou vztahů NATO – EU vydává sborník s názvem „Co Evropané očekávají od NATO“. Cílem sborníku je přispět k debatě o pohledu EU na nově formulovanou strategii NATO. Autoři se v něm zamýšlí nad otázkou, jakým způsobem by zahraniční a bezpečnostní politika EU měla nový strategický koncept NATO reflektovat.
Ředitel britské SIS o roli zpravodajských služeb
15. 11. 2010 | SISSir John Sawers, ředitel britské Tajné zpravodajské služby (Secret Intelligence Service - SIS), známé spíše pod označením MI6, přednesl 28.10. 2010 veřejný projev, ve kterém hovořil o principech a hodnotách zpravodajské práce a roli tajných služeb v současném světě. Mimořádnost jeho vystoupení spočívá mimo jiné v tom, že se jednalo o první veřejný projev ředitele britské rozvědky ve více než stoleté historii SIS.
Role Turecka v globální energetice
15. 07. 2010 | ENSECJedinečná poloha Turecka zvyšuje jeho geostrategickou hodnotu. Celých 70 procent světových zásob ropy a zemního plynu se nachází na východ, sever a jih Turecka. Západním směrem pak leží největší energetický trh světa. Turecký cíl stát se uzlovým bodem energetických koridorů ve směrech sever-jih a východ-západ není vzhledem k zeměpisné poloze tohoto státu nereálnou ambicí.
Noví hráči v oblasti Středomoří
11. 06. 2010 | Hudson InstitutePočet států, které s ohledem na své ekonomické, energetické a bezpečnostní zájmy usilují o získání většího vlivu ve Středomoří v posledních letech narůstá. Vedle zemí, které k této oblasti kromě historických pout vážou také nové zájmy, se objevují zcela noví aktéři odhodlaní prosadit své cíle.