Úřad pro zahraniční styky a informace 

Koncem července se veřejnost dozvěděla, že kolona českého velvyslance v Iráku byla už podruhé v uplynulých dvanácti měsících ostřelována. Je nyní možné už definitivně, pane řediteli, vyloučit, že existuje souvislost mezi těmi dvěma útoky?

Myslím si, že je možné jakoukoliv souvislost mezi těmito dvěma útoky vyloučit.

Jaké konkrétní informace k tomu máte?

První útok byl evidentně na vozidlo velvyslance, které bylo svým způsobem i označeno a vyjíždělo z rezidence velvyslance. Druhý útok byl proveden na letištní magistrále, která je velice frekventovaná, kde projíždějí kolony vozidel ať už přivážející lidi na letiště, nebo je odvážející z letiště. Obě auta, na která bylo v tomto případě zaútočeno, nebyla nijak označena. Naopak byla součástí běžného silničního provozu.

Není to tak, že si někdo mohl na auto českého velvyslance v Iráku, když cestovalo mezi letištěm a mezi ambasádou, že si na něj někdo mohl lidově řečeno vyčíhat?

Žádné z těch aut nebylo nijak označeno, takže nebylo patrné, že by se jednalo o auta českého velvyslance. Ani se o auta českého velvyslance nejednalo. Byla to obrněná auta, která jsou součástí ambasády nebo vozového parku ambasády.

Když se na to podíváte vy z hlediska ředitele české civilní rozvědky, dá se říci, že vyšetřování obou útoků de facto skončilo, nebo jsou ještě nějaké střípky mozaiky, které vy jako tajné služby chcete dát dohromady?

Pro nás rozhodně skončilo vyšetřování prvního útoku. Tam jsme skončili na určitém mrtvém bodě, přes který dál nejsme schopni se dostat.

Můžete ten mrtvý bod popsat?

Mrtvý bod spočíval v tom, že přes známé poznávací značky, přes známé okolnosti jsme nebyli schopni dostat se dál, to znamená identifikovat jednotlivé osoby, které se na útoku podílely.

A útok druhý?

V případě druhého útoku v zásadě neexistuje žádný příliš velký záchytný bod. Je jasné, že bylo útočeno z vozidla BMW tmavé barvy, pravděpodobně hnědé barvy, které stálo v ulici, která je příčná směrem k té letištní magistrále. Žádné další podrobnosti, které by se týkaly osob, respektive bližšího určení toho vozidla, nejsou prozatím známy.

Existují alespoň nějaké společné rysy, když přímá souvislost mezi těma útoky není? Vy jste ji nyní v Interview BBC vyloučil. Existuje alespoň, existují nějaké společné rysy, které mezi těma dvěma útoky jsou? Existují tam?

Společným rysem je nepochybně vlastní střelba na vozidlo. Co je naprosto rozdílné je to, že první akce byla naplánována, zdá se, do detailů. Vozidlo, zdá se, že bylo vlákáno téměř do pasti, která byla předem připravena. V případě druhého útoku se spíš zdá, že se jednalo o náhodně vytipovaný útok, respektive náhodně vytipovaná vozidla na magistrále.

Český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko řekl dvaadvacátého července v rozhovoru pro BBC přímo z Bagdádu, že teroristé používají promyšlenou strategii a ještě dodal:

Tak ten cíl je jednoznačný, samozřejmě jde o zastrašení všech cizinců, diplomatů, kteří pracují v Iráku a cílem je dostat je ze země pryč, aby Irák zůstal izolovaný a aby se nepodařilo obrátit vývoj směrem k demokratizaci společnosti. To se bohužel v poslední době příliš nedaří, myslím tím tedy obrácení k demokratizaci, a vývoj není příliš příznivý.

Konstatoval 22. července v rozhovoru pro BBC český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko. Předpokládá ředitel české civilní rozvědky Karel Randák, host Interview BBC, že útoky proti západním cílům v Iráku se budou stupňovat, nebo zůstanou na stejné úrovni?

Rozhodně nebudou polevovat, jestli se budou stupňovat, lze v tuto chvíli těžko říct. V jednom časovém období se zdálo, že útoky budou spíše namířeny na diplomaty arabského původu, jak dokazují případy egyptského diplomata a dvou alžírských diplomatů, kteří byli zavražděni. Nemůžeme říct, že bychom momentálně měli jakékoliv informace, které by nasvědčovaly tomu, že by se ty útoky měly nějakým způsobem stupňovat. Ale na druhou stranu neexistuje ani informace, že by mělo dojít k opaku.

Jak jste sám řekl, ukazuje se, že západní diplomaté jsou poměrně častým terčem útoků lidí, které je možné označit slovem teroristé. V Iráku případ českého velvyslance Martina Klepetka nebo jeho kolony je toho důkazem. Kde je podle vás jako šéfa české civilní rozvědky udržitelná míra bezpečnostního rizika pro české občany, ať už to jsou například členové bezpečnostních složek, ale například i diplomaté, aby byli v Iráku vystavováni riziku, to znamená, aby tam zůstávali?

Záleží na zájmech, které by měla Česká republika v Iráku prosazovat. To je samozřejmě spíše otázka pro ministerstvo zahraničních věcí. Momentálně je v Iráku pouze jakýsi nezbytně nutný diplomatický personál, který zabezpečuje chod velvyslanectví právě tak, jako je tam nezbytně nutný personál, který zabezpečuje bezpečnost té ambasády.

Pokud se nemýlím, tak českou misi v Bagdádu chrání jedenáct elitních policistů ze speciální jednotky URNA. Podle ministra vnitra Františka Bublana jsou dostatečně vycvičeni a jejich počet není potřeba zvyšovat. K dispozici mají několik upravených toyot. To znamená, že z vašeho pohledu jako šéfa české civilní rozvědky neexistuje další prostor pro zpřísnění bezpečnostních opatření týkajících se české mise v Bagdádu?

Myslím, že momentálně není potřeba zpřísňovat jakákoliv opatření, protože ta opatření jsou nastavena na odpovídající úrovni. Pokud dojde ke zvýšení počtu personálu ambasády, nevyhnutelně musí dojít ke zvýšení počtu ochranného personálu.

Pochopil jsem, nebo je možné si z vašich slov vyvodit, že byste toto z bezpečnostního hlediska příliš nedoporučoval, tedy zvýšit počet lidí na české misi?

Rozhodně ne.

Protože dochází, jen připomenu, ke změně velvyslance v Iráku právě v těchto hodinách a Martin Klepetko v pozici českého velvyslance končí, na vás se české ministerstvo zahraničí obrátilo, jako na tajné služby, s tímto dotazem, zda je možné rozšířit počet lidí v českém zastoupení v Iráku?

O tom se vedla poměrně široká debata v rámci ministerstva zahraničních věcí i na jakémsi krizovém štábu, který byl svolán na ministerstvu zahraničních věcí a kterého jsme byli účastníky. Tam byla diskutována možnost rozšíření personálu, právě v souvislosti s příchodem nového velvyslance.

Znamená to, že nyní je ten tým na české misi z vašeho pohledu jako bezpečnostního experta, ředitele české civilní rozvědky, řekněme, opravdu minimalistický tak, aby nedocházelo ke zbytečným útokům na české lidi v Bagdádu?

Já si myslím, že tomu tak je.

Je podle poznatků české civilní rozvědky, tajných služeb a informací, které dostáváte od spřátelených tajných služeb, možné říci, že teroristé v Iráku používají systematický klíč k útokům proti cílům zemí, které byly zapojeny do války v Iráku?

Záleží na tom, co myslíte pojmem systematický klíč.

To znamená, že, řekněme, teď si teroristé nebo ti, kteří útočí, připraví nějaký seznam, detailní seznam těch zemí, které byly zapojeny do války v Iráku, a útočí proti cílům těchto zemí. Proti lidem, kteří pocházejí z těchto zemí.

Jestli existuje nějaký seznam, nedokážu říct. Cílem útoků je nepochybně uvést Irák do jakési izolace, diplomatické izolace, a to je důvod, proč k nim dochází.

Vy jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny 8. července řekl, teď vás budu citovat doslova: "Nemyslím, že by účast České republiky v různých protiteroristických akcích, ať už je to Afghánistán nebo Irák, byla až tak viditelná. Jsou země, jako například Itálie, Polsko či některé další státy, které jsou z hlediska svého zapojení do protiteroristických operací větším terčem," konec citátu. Je možné z těch slov, která jsem právě citoval, vyvodit, že Česká republika jako malá země nemůže být cílem?

To není otázka velikosti země nebo počtu obyvatel té které země. To je spíše otázka jak která země v Iráku působí. Česká republika nemá a nikdy neměla v Iráku žádnou bojovou jednotku v pravém slova smyslu. Působily tam vždycky pouze buďto polní nemocnice, vojenská polní nemocnice, nebo vojenští policisté podílející se na výcviku iráckých policistů, anebo právě v Bagdádu ochranný tým Útvaru rychlého nasazení. Takže de facto vlastní bojová jednotka tam nikdy nebyla. Neznamená to, že Česká republika by byla vyňata tímto ze seznamu, jak vy říkáte, nějakých teroristických cílů.

Ptám se, protože z těch vašich slov by bylo možné vyvodit, že existuje nějaký větší terč, mezi ten vy jste zařadil například Polsko, Itálii nebo další státy, a nějaký menší terč, například Česká republika.

Já bych neřekl větší, menší, já bych možná řekl pravděpodobnější a méně pravděpodobný. Na druhou stranu zase je asi potřeba přihlédnout k tomu, jaká opatření ta která země přijímá, preventivní opatření. A tady si myslím, že Česká republika by patřila asi mezi ty lehčí cíle.

Vy jako představitelé tajných služeb po každém útoku, teroristickém útoku, který se na světě objeví, říkáte jedno konstantní sdělení, že Česká republika není primárním cílem. Zeptám se, co zvyšuje rizikovost České republiky jako možného cíle teroristů z pohledu vás jako tajných služeb?

Momentálně tu rizikovost zvyšuje především to, že situace dospěla do stádia, kdy neexistuje žádná opravdu pevná teroristická struktura, která by fungovala v nějakým řetězci povelů. Řetězci, ze kterého by přímo vyplývalo, kdo teroristický útok zadá a kdo ho vykoná. Domnívám se, že došlo k takové fragmentaci a také nezávislosti jednotlivých teroristických buněk, že je v zásadě velmi obtížné předpovědět, jestli v té které zemi se příslušná buňka rozhodne se aktivovat či nikoli.

To zvyšuje rizikovost České republiky jako případného cíle.

To nepochybně zvyšuje riziko.

Že dochází k atomizaci různých skupin, které je možné označit slovem teroristické.

Nezávislých na jakýsi centrální povel.

Ale ty roztříštěné skupiny, musejí mít nějakou motivaci. Existují prvky motivační, které je možné označit za rizikové a souvisejí s Českou republikou?

Motivačním prvkem pochopitelně lze nazvat přítomnost České republiky v Iráku. Na druhou stranu ta přítomnost není tak velká, aby tento motivační prvek hrál nějakou dominantní roli. Domnívám se, že v současné době je terorismus, respektive provádění teroristických útoků na takové úrovni a v takovém stadiu, že nelze předpovědět, která z těchto buněk se aktivuje a útok provede.

Když došlo začátkem července k útokům na městskou hromadnou dopravu v Londýně, český ministr vnitra František Bublan k účinnějšímu boji proti terorismu v rozhovoru pro BBC prohlásil:

Nějaké kroky jsou připravovány. Je to především v tom, jak si ochránit vnější hranici Evropské unie, to považuji za základ. Já si myslím, že jakmile naše republika jaksi spadne do toho schengenského systému, tak zase to bude určitý krok, jakmile se zavedou třeba biometrické pasy, zase to bude další krok, jakmile se propojí všechny ty informační sítě, které jsou v evropských zpravodajských službách, zase to bude další krok. My se musíme bránit tím, co jsme schopni. To znamená, musíme vložit prostředky do toho, abychom si vybudovali co nejlepší informační sítě, abychom si vybudovali takový nějaký obranný systém, ale zase se nemůže úplně uzavřít ostatnímu světu, protože to by ta Evropa byla takovým ostrovem, my jim musíme zůstat otevřeni, ale přitom se dokázat bránit. Takže je to trošku o penězích a je to o té technice.

Konstatoval 7. července v rozhovoru pro BBC český ministr vnitra František Bublan. Existují podle ředitele české civilní rozvědky Karla Randáka hosta Interview BBC, kroky, které by z jeho pohledu mohly v České republice zlepšit boj proti terorismu?

Nepochybně existují.

Tak je vyjmenujte.

Samozřejmě bychom v první řadě přivítali legislativní změny. Dosud nebyl přijat žádný protiteroristický zákon, ačkoliv o jeho přijetí, respektive o jeho podobě se diskutovalo již v minulosti.

Je to podle vás zásadní chyba, že Česká republika nemá protiteroristický zákon?

Domnívám se, že je to zásadní chyba.

Na kterých příkladech byste to ilustroval, protože lidé, kteří, řekněme, by mohli namítnout, že jde o velký zásah do osobních práv jednotlivce. Lidé, kteří se zabývají lidskými právy, tak vám řeknou: "Tak předložte konkrétní důkazy, proč považuje Karel Randák za zásadní chybu, že Česká republika nemá protiteroristický zákon?"

Protože bez protiteroristického zákona a s ním související úpravou dalších příslušných zákonů nemáme v podstatě jako zpravodajské služby, ale domnívám se, že ani Policie České republiky, nemáme v zásadě v ruce nástroje, kterými bychom mohli proti terorismu účinně bojovat.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady z vaší každodenní zpravodajské praxe české civilní rozvědky, kde se ukazuje, že neexistence protiteroristického zákona, nebo to, co nazýváte vy protiteroristickým zákonem, je opravdu zásadním problémem?

Otázka je, co bude obsahem toho protiteroristického zákona, jak bude znít a co bude v něm zakotveno, jaká práva zpravodajských služeb, respektive Policie České republiky, jaké možnosti. Ale klasickým příkladem jsou ta tolik diskutovaná bankovní konta a jejich sledování. To znamená nástroje, které by umožnily lepší sledování prostředků, které plynou mezi jednotlivými skupinami ať už prostřednictvím neziskových organizací, prostřednictvím bank a tak dále.

Ukázalo se v nějakém případě, že by vám ta stávající právní úprava nedovolila vstoupit v rámci nějakého rozpracovaného případu získat další informace týkající se financování teroristických skupin ve světě, které by bylo napojeno na Českou republiku a podobně?

Nepochybně se ukázalo.

To máte takové konkrétní příklady nyní z vaší každodenní aktuální praxe?

Máme takovéto příklady.

Proč je tedy nepředložíte poslancům, abyste lépe vyargumentovali to, že je zapotřebí protiteroristický zákon v České republice?

Těch argumentů, které jsme snášeli, bylo mnoho. Neříkám, že protiteroristický zákon v této republice nebude přijat, ale podle našeho názoru se to poněkud dlouho táhne.

Můžete zveřejnit ten konkrétní příklad? Asi nemůžete?

Nemůžu.

S ohledem na to, že to je stále ještě probíhající případ?

Přesně tak.

Kdy je podezření, že nějaké teroristické buňky, jak to tady nazýváte, mohou být financovány i z České republiky?

Nejde o to, že by byly financovány z České republiky, ale že přes Českou republiku mohou plynout nějaké finance, které pomáhají k financování těchto buněk.

Takové poznatky jako zpravodajci nyní máte aktuálně k dispozici?

Ano.

A zhatilo vyšetřování to, že není protiteroristický zákon?

Nedokážu říct, jestli to zhatilo vyšetřování nebo respektive, jestli to zhatilo úplně celou tu akci, ale my jsme prostě nedokázali adekvátně reagovat.

Konkrétnější být nemůžete?

Ne.

Z vašeho rozhovoru pro deník Hospodářské noviny z 8. července 2005 je právě možné vyvodit to, že vám ten protiteroristický zákon schází a ještě doslova říkáte, teď cituji doslova: "Myslím, že k tomu, rozumějme, až Česká republika bude bojovat účinněji proti terorismu, že k tomu dojde až ve chvíli, kdy se něco stane v České republice," konec citátu. Proč jste jako zpravodajská komunita tak skeptická nebo skeptičtí, že používáte sousloví o tom, že k tomu dojde, až se něco stane v České republice?

Předně nás k tomu vedou příklady ze zahraničí. V okamžiku, kdy se něco stalo v Londýně, kdy se něco stalo v Madridu, byla reakce příslušných vlád, příslušných zodpovědných úředníků také poněkud pružnější a rychlejší než do doby, než se něco stalo. A pak nás k tomu vede také to poznání, že zatím jsme nebyli schopni prosadit příslušná legislativní, ale i jiná opatření, která bychom si představovali.

Jiná opatření jsou jaká? My jsme o zákonných opatřeních, o tom takzvaném protiteroristickém zákonu už chvíli mluvili. Nyní zmiňte ta další opatření.

Nepochybně jsou to opatření kapacitní. Potřebujeme vyčlenit určitý počet lidí na boj proti terorismu. Nemáme možnost příjmu dalších lidí ať už odborně fundovaných lidí, to znamená lingvistů, arabistů a podobných lidí. Nemáme tu možnost, protože prostě nejsou kapacity. Lidově řečeno nemáme tabulky, na které bychom je mohli posadit.

Vás jako tajných služeb, konkrétně české civilní rozvědky, kterou vy vedete, se týká také ten takzvaný stop stav a strop ve státní správě, který uplatňuje ministr financí Bohuslav Sobotka?

Mám pocit, že nás se týká především.

Vás se to týká především. Druhá nejsilnější strana české vládní koalice, rozumějme KDU-ČSL, přišla v lednu s návrhem integrace civilních tajných služeb. Vojenské tajné služby nyní aktuálně integrovány jsou pod jednu. Cituji doslova ze stanoviska KDU-ČSL, že integrace tajných služeb je nutnou reakcí na novodobé bezpečnostní hrozby, především terorismus, konec citátu. A ještě jeden citát ze stanoviska lidovců: "Sloučení podle KDU-ČSL zlepší analýzu informací důležitých pro bezpečnost státu, v neposlední řadě také tuto činnost zlevní." Nebylo by to řešením, když si stěžujete na nedostatek míst, že by bylo možná výhodou sloučit BIS a českou civilní rozvědku, která je nazývána Úřad pro zahraniční styky a informace, v jednu instituci? Tím byste si možná méně stěžovali na nedostatečný počet tabulkových míst a podobně, pane řediteli.

Já určitě nehodlám polemizovat s názorem bezpečnostních expertů KDU-ČSL. Na druhou stranu existuje několik studií, které jasně dokládají, že takovéto sloučení nepřinese žádné úspory ani tabulkové ani finanční.

Pokud vy byste měl říci z pohledu ředitele české civilní rozvědky, byť s tím vědomím, že byste přišel možná o místo, pokud by se slučovaly české civilní tajné služby, zásadní argument proti integraci Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby, které zásadní argumenty proti sloučení byste použil?

Základním, zásadním argumentem z mého pohledu je to, že systém práce rozvědky a kontrarozvědky je naprosto odlišný. Podle mého názoru nemá cenu míchat hrušky s jablky.

To teď říkáte jako šéf české civilní rozvědky, ale v té bezpečnostní skupině KDU-ČSL, která navrhuje sloučení, je bývalý ředitel BIS Jiří Růžek. Myslíte si, že on míchá záměrně hrušky s jablky?

Jak jsem řekl, nehodlám polemizovat s názorem - nevím, jestli je tam pan doktor Růžek - ale nemám zapotřebí polemizovat s názorem kohokoliv v tomto ohledu.

Po útocích z jedenáctého září roku dva tisíce jedna se v České republice jasně ukázalo, že ale nebyly příliš koordinovány informace mezi tajnými službami ve svém celku, tedy ať už vojenskými nebo civilními. Totéž se týkalo výměny informací mezi BIS na straně jedné a Úřadu pro zahraniční styky a informace na straně druhé. Když ne sloučení, vy si myslíte, že nynější koordinace informací, které si mezi sebou vyměňují tajné služby, české tajné služby, je dostatečná, nebo byste něco změnil z pohledu vás jako ředitele české civilní rozvědky?

Řekl bych, že koordinace se zlepšuje. A tento trend je trvalý. Na druhou stranu ...

V čem je ještě nedostatečný?

... na druhou stranu určitě existuje mnoho zlepšení, která lze nastavit. Může to být jakýsi společný pracovní tým, společné analytické centrum, které bude vyhodnocovat příslušné informace, a tak dále.

Třikrát se svět v červenci dozvěděl o útocích teroristů. Nadvakrát v Londýně, jednou pak v Egyptě. Prezident George Bush po útocích v Londýně sedmého července prohlásil:

Válka proti terorismu pokračuje. Nejvíc na mě zapůsobilo odhodlání všech státníků v místnosti. Je tak silné jako moje. Neposkytneme těmto lidem prostor, neustoupíme teroristům, najdeme je, předvedeme před soud. A stejně tak chceme šířit myšlenky naděje a soucitu, které překonají ideologii nenávisti.

Sedmý červenec a slova amerického prezidenta George Bushe. Když jste byl, pane řediteli, v Interview BBC poprvé, což bylo zhruba před rokem, tak jste prohlásil, že, a teď cituji doslova: "Válka v Iráku hrozbu mezinárodního terorismu spíše zvýšila," konec citátu. Co především by podle vašeho názoru mohlo vést ke snížení rizik a teroristických hrozeb ve světě?

To je velmi těžká otázka. Už jsem to zmínil - dochází ke zjevné změně modu operandi těch skupin. Nemyslím si, že válka v Iráku nadále zvyšuje nějaké riziko hrozeb, i když na druhou stranu je to platforma nebo událost, na kterou se tyto skupiny nepochybně odvolávají. Mám za to, že aktuálně se na ni odvolávají spíše z nedostatku jiné argumentace. Nebezpečí útoků plyne z toho, že skupiny, které nejsou na sebe přímo navázány, si nyní berou příklad jedna z druhé. Nevím, jestli to tak mohu říct: Dokonce se snaží překonat jedna druhou v tom, kde, jaký a jak sofistikovaný útok provedou.

Teď jakoby jste četl 27. července článek ve francouzském deníku Le Figaro, dovolte, abych citoval: "Začíná zvláštní éra teroru, kdy se z jedné fronty na druhou a prostřednictvím Internetu skupiny džihádu motivují, kopírují a vzájemně si blahopřejí," konec citátu. To je podle vás správná charakteristika a je podle vás možné mluvit o nové fázi terorismu, éry, vlně terorismu?

Domnívám se, že ta charakteristika je správná a myslím si, že mohu souhlasit i s tou druhou polovinu vaší otázky. Pozvolna se skutečně dostáváme do jakési nové éry, pokud to tak budeme nazývat, éry terorismu.

Je vůbec možné mluvit o Al-Káidě jako o nějaké síti, když jde o, řekněme, atomizované buňky, jak jste sám prohlásil?

Záleží na tom, co si představujete pod pojmem síť. Jak ta síť musí být na sebe silně navázána, jakými prostředky spolu komunikuje. Podle našeho názoru jediným a nejdůležitějším vázacím prvkem mezi jednotlivými skupinami je ideologie. A tudíž to je věc, na které jednotlivé skupiny, buňky, možná i jednotlivci staví a od které se odrážejí.

A je možné v této souvislosti říci i to, proč ony buňky operují a jsou v nich zapojeni lidé, kteří studovali v západním světě, viz to, co se nyní ukazuje v souvislosti s vyšetřováním útoků v Londýně, že to jsou lidé, kteří žili v západním světě, chodili a studovali západní univerzity a provádějí tuto činnost. Jaké pro to máte vysvětlení?

Myslím si, že nehovoří proti sobě. Je to problém druhé nebo třetí generace lidí, přišlých původně z arabských zemí. Ta generace prožívá jakousi frustraci z nedostatečného uplatnění v západních zemích a k té ideologii, nebo, dejme tomu, k náboženství, se uchyluje jako k jakémusi sjednocujícímu, motivačnímu prvku.

Máte informace, že by nějaké takové skupiny, které jsou v zemích západního světa, kde došlo k útokům, nebo i arabského světa, byly navázány na Českou republiku?

Takové informace zatím nemáme. Dovedu si ale představit, že taková navázání existují.