Úřad pro zahraniční styky a informace 

Česká rozvědka patří spolu s dalšími bezpečnostními složkami do takzvané zpravodajské skupiny, kterou po zmařeném teroristickém útoku ve Velké Británii zaktivizoval premiér Jiří Paroubek.

Britská policie odhalila plány na teroristické útoky na několik letadel údajně pomocí tajného agenta. Zadržela 21 lidí, především v Londýně a v Birminghamu. Cílem teroristů bylo několik letadel směřujících z Británie do USA. Plány atentátníků byly podle policie "neobyčejně vážné". Teroristický útok měl být spáchán za pomoci tekutých chemikálií. Ministr vnitra František Bublan uvedl, že bezpečnostní složky nemají poznatky, že by nebezpečí hrozilo i v Česku. "Všichni děláme, co můžeme, ale pracujeme v rámci našich možností, které nejsou velké," ohodnotil nasazení své služby Randák. Podle něj by podmínky pro práci rozvědky mohly být lepší jak po finanční stránce, tak především v počtu zaměstnanců.

Za naprosto zásadní ale považuje problém neustálého podceňování nebezpečí terorismu v Česku. Lidé si podle něj obecně myslí, že možná hrozba se jich netýká a že boj s teroristy se odehrává někde jinde. "Obávám, se že problematika terorismu se začne v Česku brát vážně až poté, co se u nás něco stane. Až tehdy se asi začnou vytvářet podmínky pro boj s tímto nebezpečím," uvedl Randák. "Nemyslím, že by nyní bylo účelné žádat peníze, stejně nám je nikdo nedá," dodal. Důvod je podle něj jednoduchý. V Česku se zatím žádný vážný teroristický útok neodehrál.

V souvislosti s plánovaným útokem v Londýně například bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor uvedl, že Česko může být jedním z dalších možných terčů útoků kvůli své zahraniční politice. Ve světě je totiž prý vnímáno jako spojenec USA i Izraele. Podle Randáka ale stejně jako Česko vystupuje řada dalších zemí. "Nemyslím, že bychom byli první na řadě, ale nedá se ani říci, že jsme mimo pořadí," dodal ředitel rozvědky.

Už kvůli možnému riziku se Česko zapojuje do výměny zpravodajských informací týkajících se terorismu. Podle Randáka se přínos české zpravodajské komunity nedá srovnávat s "giganty" jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie, přesto prý nepatříme mezi "malé hráče". "Rozhodně nelze říci, že naše informace jsou méně důležité," uvedl Randák. Konkrétně informace, které by naznačovaly možné nebezpečí, nebo vztahující se k podezřelým osobám se podle něj velmi rychle dostávají k zahraničním tajným službám. Stejná praxe, kdy ÚZSI získává informace ze zahraničí, je podle něj samozřejmostí.

V médiích se často spekuluje o tom, že ÚZSI může disponovat velmi cennými informacemi, o něž mají zahraniční tajné služby velký zájem. Ve svých archivech má totiž údaje, které získala ještě její předchůdkyně - komunistická rozvědka. Ta prý měla řadu agentů právě v oblastech Blízkého východu. Za optimální způsob boje proti terorismu považuje Randák kombinaci dvou metod zpravodajské práce. Na jedné straně takzvaný SIGINT, tedy sběr elektronických informací, a na druhé HUMINT, tedy klasické práce agentů v terénu. Po teroristických útocích v New Yorku v roce 2001 byly tajné služby na celém světě kritizovány za přeceňování elektronického sběru informací a podceňování budování sítě agentů mezi lidmi napojenými na teroristy. "Myslím, že elektronický sběr se nedá podcenit. Práce s lidmi je sice velmi důležitá, zároveň ale velmi nebezpečná," řekl Randák.

ÚZSI je jednou ze tří zpravodajských služeb v Česku. Má za úkol shromažďovat pro vládu a další ústavní činitele zpravodajské informace z ciziny.