Úřad pro zahraniční styky a informace 

Moussaoui je jediným odsouzeným ve Spojených státech za útoky z jedenáctého září. Američani mají přitom i jejich hlavního organizátora Chálida Mohammeda. Proč ho drží na neznámém místě a nepostaví ho před soud? Je to třeba taktika zpravodajských služeb, aby z něj získaly nějaké další důležité informace?

Je těžké komentovat rozhodnutí Spojených států, určitě z pozice představitele zpravodajské služby České republiky. Nicméně existují pro to asi nějaké důvody. Jedním z nich může být, že ti, kteří jsou zadrženi proto, že spolupracovali na teroristických útocích, mohou být zdrojem zajímavých a důležitých informací, což může být tento případ.

Podle americké vyšetřovací komise byl případ Moussaoui příkladem selhání zpravodajských služeb. Jak se od té doby změnila práce tajných agentů? Dá se už dnes říct, že by se podobný útok, který se stal jedenáctého září, už nemohl opakovat?

Já bych tu otázku nerad zjednodušoval na úspěšnost nebo neúspěšnost zpravodajských služeb. Samozřejmě jedenácté září přineslo výrazné změny do práce zpravodajských služeb. Prohloubila se spolupráce, zejména mezinárodní spolupráce mezi zpravodajskými službami. Je daleko větší důraz na podporu operativní práce, to znamená práce přímo v terénu, v kritických místech. Daleko větší důraz je kladen na nábor odborníků, především jazykových specialistů. To je zhruba to nejdůležitější, co jedenácté září změnilo na práci zpravodajských služeb.

Dá se tedy říct, že už by se podobný útok, který se stal jedenáctého září, nemohl opakovat, nebo se to nedá nikdy vlastně říct?

Zpravodajské služby jsou jenom jedním z nástrojů, které pomáhají nikoliv eliminovat, ale umenšovat riziko teroristického útoku. Riziko zůstává, je permanentní, protože teroristický útok je prakticky vždycky nevyzpytatelný. Nicméně opatření, která byla přijata, a práce zpravodajských služeb činnost teroristů do značné míry omezují, a to je velký úspěch.

Útoky z jedenáctého září byly svým provedením nebo způsobem toho provedení něčím novým. Co je podle vás v současné době největší teroristické riziko? Jsou to biologické zbraně?

Těch možností je celá řada. Teroristé samozřejmě využívají prostředky, které mají k dispozici, ať jsou to prostředky komunikační, jako je Internet, nebo prostředky zbrojní, z nichž jeden jste zmínila. Rizika jsou mnohonásobná. Dá se ale říct, že jedenácté září změnilo jednu věc: Tak spektakulární útoky, jakými byly útoky na cíle v Americe před pěti lety, jsou dnes mnohem hůře proveditelné. To je ten úspěch, který jsem zmiňoval v práci zpravodajských služeb. Zůstává ale permanentní riziko menších útoků na slabší cíle. Možná nejsou tak efektní, nicméně jsou efektivní.

Šéf teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin zůstává pořád nejhledanějším mužem planety. Ale čas od času dává o sobě vědět. Objevují se jeho výhrůžky v televizi. Jak je možné, že zpravodajské služby ho při tak vysoce vyspělých technologiích ještě pořád nechytily?

Dám určitě přirovnání. Existují dva velmi význační váleční zločinci, Radovan Karadžič a Ratko Mladič, kteří se pohybují už celou řadu let na Balkáně, to znamená v rámci našeho evropského prostoru, a nedaří se je dopadnout. Mluvíme-li o Usámovi bin Ládinovi, pak hovoříme o oblasti Asie, pravděpodobně o pomezí Afghánistánu a Pákistánu, které je těžko dostupné. Takže asi z tohoto důvodu je pro něj snazší se skrývat a být hůře dopadnutelný.

Jsou ty jeho hrozby reálné, nebo chce bin Ládin jen upozornit na to, že tady ještě pořád je, i když ho Američani nemůžou chytit?

Myslím, že tato vyjádření, ať už zaznívají přímo z úst bin Ládina, nebo jeho pomahačů, mají především pomoci zaštítit tu roztříštěnou strukturu - dá-li se hovořit o struktuře - teroristů po celém světě, kteří se volně hlásí k myšlence, jež je právě těmito poselstvími znovu a znovu připomínána. Takže nejde o nějakou koordinaci útoků nebo o přímé řízení akcí, jako spíš o jakousi záštitu událostí, které spolu často nemusí až tolik souviset.