Úřad pro zahraniční styky a informace 

Terorismus. Slovo, se kterým se veřejnost musela sžít po jedenáctém září 2001 a žije s ním častěji než kdykoli předtím. Pokud byste, pane řediteli, měl stručně popsat proměny terorismu po jedenáctém září, jak by ten popis zněl?

Proměny terorismu nastaly už před 11. zářím. Jedenácté září samozřejmě celý ten proces zviditelnilo. Ve stručnosti se dá říct, že je patrný posun od takzvaného národního nebo nacionálního terorismu k terorismu mezinárodnímu. Stále více jsme svědky toho, že spolu začínají více spolupracovat, i když na jakési volné bázi, skupiny, které dříve působily pouze lokálně nebo v rámci určitých hranic.

Znamená to, že dochází také k daleko lepší koordinaci po jedenáctém září?

Nelze říct, že dochází k lepší koordinaci mezi skupinami. Co samozřejmě lze říct, je to, že tyto skupiny k sobě nacházejí cestu a lépe spolu komunikují, ať už prostřednictvím internetu nebo přímou komunikací. Struktura těch skupin je rozvolněnější, méně se bazíruje na hierarchii. Spolupráce mezi nimi je nicméně větší.

Boj proti teroru se stal jedním z hlavním témat amerických prezidentských voleb, ne-li tématem hlavním. Demokratický kandidát na prezidenta John Kerry v jedné z televizních debat vytkl prezidentu Bushovi, že válka v Iráku rozhodně neučinila svět bezpečnějším. "Vrhl se do války v Iráku, aniž by měl plán, jak dosáhnout míru. Tak by se prezident Spojených států chovat neměl. Nelze zatáhnout Ameriku do války, aniž by měl člověk plán, jak zajistit mír," řekl prvního října v televizní debatě John Kerry. Podle něj by se měl Bush soustředit na hlavní ohnisko terorismu, tedy na Afghánistán a Usámu bin Ládina a nemrhat úsilím jinde. Na tato slova americký prezident Georg Bush odvětil: "Říct, že se soustředíme jen na jedno ohnisko války proti teroru je nepochopením podstaty války proti terorismu. Samozřejmě, že jdeme po Usámu bin Ládinovi, ale tahle válka má několik front," prohlásil prvního října v televizní debatě americký prezident George Bush. Je ředitel české civilní rozvědky Karel Randák přesvědčen o tom, že válka v Iráku snížila nebezpečí teroristických hrozeb ve světě, nebo je naopak zvýšila?

Rozhodně nelze říct, že by je snížila.

A lze tedy říct, že je zvýšila?

Lze říct, že je v tuto chvíli zvýšila. Samozřejmě, Afghánistán byl asi správným krokem. My jsme přesvědčeni o tom, že i Irák byl správným krokem, protože ty tendence, které v současné době ve světě terorismu jsou, nevyhnutelně směřují k tomu, že se teroristické skupiny pokoušejí získat zbraně hromadného ničení, ať už jsou to takzvané špinavé bomby nebo chemické zbraně, či biologické zbraně. Existovalo určité podezření, že Irák disponuje podobnými zbraněmi a existovalo určité nebezpečí, že dříve či později by mohlo vzniknout jakési propojení.

Ukazuje se ale, z dnešního pohledu a možná i z dřívějšího pohledu tajných služeb, že dokud nebude ukončena, řekněme, válka v Afghánistánu a stabilizace Afghánistánu jako takového, že se Spojené státy a spojenci včetně České republiky neměli pouštět do vojenské operace v Iráku?

Ne, těmito slovy bych se to rozhodně neodvážil charakterizovat. K té původní otázce: Svět v současnosti rozhodně není bezpečnější a bezpečnější není ani Česká republika. Už vzhledem k tomu, že se Česká republika svým způsobem angažovala v konfliktu jak v Afghánistánu, tak v Iráku. Podle našich vyhodnocení ale Česká republika v tuto chvíli není prioritním cílem, nenachází se mezi primárními cíli teroristických skupin.

A je možné vůbec členit cíle teroristických skupin na primární a ty ostatní, například sekundární, či terciální?

Jisté rozdělení nepochybně možné je. Vyplývá to například z vyjádření Usámy bin Ládina nebo jemu spřízněných lidí, kteří samozřejmě svoje cíle specifikují. Na druhou stranu je třeba vidět, že útoky na takzvané slabé cíle, to znamená méně chráněné cíle, jsou podstatně snazší než útoky na silné cíle. Několika útoky na slabé cíle lze suplovat, nebo lze vytvořit stejný dojem a stejný výsledek, jako jedním útokem na silný cíl. Z tohoto pohledu Česká republika nemusí být vůči případnému útoku imunní.

Máte takové informace?

Nemáme.

Dovolte, abych citoval z dokumentu Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně. Ten de facto potvrzuje vaše slova. Cituji doslova: "Invaze do Iráku v krátkodobé perspektivě pravděpodobně vedla k větší aktivizaci lidí ve prospěch džihádu, islámské svaté války. A znamenala zintenzivnění motivace Al Kajdy k teroristickým operacím," konec citátu. Je podle vás reálné, že v nějaké dlouhodobější perspektivě invaze do Iráku sníží hrozbu terorismu na světě, tedy i v České republice, a co se musí učinit, aby k tomu v té dlouhodobější perspektivě došlo?

Myslím, že ta perspektiva tu z dlouhodobého hlediska je. Dlouhodobost té perspektivy ale nedokážu specifikovat. Jak už jsem řekl, myslím si, že Afghánistán i Irák byly krokem správným směrem. Z toho vyplývá, že si myslím, že dojde ke snížení teroristických hrozeb.

Zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně také konstatuje, že navzdory dopadení, či usmrcení asi poloviny vůdců sítě Al Kajda po útocích z 11. Září 2001 na Spojené státy, zůstává na svobodě kolem dvaceti tisíc bojovníků Al Kajdy, kteří prošli výcvikem v Afghánistánu. Pane řediteli, proč se tajným službám stále nedaří rozkrýt, případně pozatýkat tisícovky členů Al Kajdy?

Ze zpravodajského hlediska je to nejnáročnější práce, jakou si lze představit.

Můžete to popsat?

Infiltrace teroristické skupiny, nábožensky motivované teroristické skupiny, je ze zpravodajského hlediska daleko těžší než kupříkladu infiltrace zahraniční služby nebo jakákoli operace s lidskými zdroji obecně. Tato práce je velice náročná nejen proto, že vyžaduje lidi náležitě jazykově a odborně vybavené. V případě, že bychom chtěli infiltrovat podobnou skupinu, vyžaduje to i lidi, kteří disponují určitým vzhledem. Nasadit běžného Evropana do teroristické skupiny není možné a rozhodně to není možné ze dne na den.

Je to, říkáte, poměrně hodně obtížné. Může taková civilní rozvědka, jakou je Úřad pro zahraniční styky a informace, infiltrovat takové agenty, o nichž právě mluvíte, do této sítě?

Může, ale jsou to metody, které bych tady nerad zmiňoval.

To znamená, že máte takové agenty?

Je to součástí know-how té které služby.

A Česká republika a vaše tajná služba patří k těm, kterým se to daří?

Tuto otázku bych nechal bez odpovědi.

Na straně jedné došlo k jedinému velkému útoku po 11. září 2001, a to letos v březnu v Madridu, na straně druhé, ale došlo k výraznému nárůstu atentátů proti západním cílům v takových zemích, jako jsou Keňa, Indonésie, Pákistán, Saúdská Arábie, Egypt, a to jsem vypsal jen některé. Ukazují informace zpravodajských služeb včetně české rozvědky, že útoky na západní cíle ve světě budou i nadále hlavním cílem teroristů.

Dá se to předpokládat. Motivem teroristických skupin, především islámských teroristických skupin, je na sebe upozornit prostřednictvím útoků na západní cíle. Vyplývá to z vyjádření nejrůznějších představitelů těchto skupin. Lze předpokládat, že tyto útoky budou pokračovat.

Protože útočit na západní země, jako takové, je pro radikály či teroristy obtížné? Je to jeden z těch důvodů?

Ne, myslím si, že to není tento důvod.

Je pro teroristy jednodušší útočit v arabském světě na západní cíle než útočit v těch západních zemí, jako takových?

Částečně to pochopitelně jednodušší je, vzhledem k tomu, že v arabském světě mají tito teroristé svoje zázemí. V arabských zemích jsou doma, mají tam spřízněné skupiny, dokážou se lépe sžít s prostředím. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že veškeré západní cíle v arabském světě jsou teď daleko více chráněny než cíle kdekoli v západním světě. Obě varianty mají svá pro i proti.

V září se veřejnost dozvěděla o střelbě na auto českého velvyslance v Iráku. Velvyslanec Martin Klepetko byl ve chvíli útoku v Praze a v rozhovoru pro BBC řekl: "Strach máme určitě všichni. Asi bych nemluvil upřímně, kdybych řekl, že strach nemáme. Máme strach, ale na druhou stranu zase lidi, co jsou na těchto misích, jsou většinou lidi, kteří s tím už mají nějaké zkušenosti, kteří si prošli podobným prostředím a jsou na takové situace připraveni." České bezpečnostní služby oznámily, že šlo o záměrný, nikoliv náhodný útok na český cíl v Iráku. Velvyslanec v Iráku Martin Klepetko byl však v Interview BBC začátkem září skeptický k tomu, že by se nakonec podařilo vypátrat pachatele útoku: "Irácká policie, ani mezinárodní jednotky, za prvé, se tím vůbec nemohou zabývat, protože takovýchto incidentů je tam skutečně denně několik, a za druhé, ani na to nemají kapacity, nemohou to prostě zjistit." Dnešní host Interview BBC, ředitel české civilní rozvědky Karel Randák začátkem října novinářům potvrdil, že útok byl dílem teroristů. Pane řediteli, jaké konkrétní důkazy vás k tomu vedou, o kterých můžete mluvit?

Vede nás k tomu především šetření na místě, zpráva Útvaru rychlého nasazení o tom, jak celý incident proběhl, a také to, že v podstatě vše naznačuje, že útok byl koordinovaný, byl předem připraven a nebylo by ho možné provést tím způsobem, kterým proveden byl, kdyby si útočníci předem nezjistili zvyky, trasu vozidla a podobné záležitosti. To znamená, že útoku musela předcházet jistá rekognoskace místa, muselo mu předcházet několikadenní pozorování toho, co se kolem rezidence velvyslance děje, jakým způsobem je zajišťována doprava mezi rezidencí a velvyslanectvím a další věci.

Máte nějaké konkrétní důkazy, že šlo těm útočníkům o to, že Česká republika je součástí mezinárodní koalice v Iráku a proto došlo k tomuto útoku?

Nejsou žádné konkrétní důkazy o tom, že by to byl útok na Českou republiku proto, že byla součástí koalice v Iráku.

Proč tedy se útočilo?

Lze předpokládat, že to byl útok na cizince jako takového, s vědomím, že šlo o český majetek nebo o české vozidlo, o české občany.

Když jste popsal, že celá akce byla promyšlená, že docházelo k mapování terénu, zároveň k pozorování a monitoringu pohybu českých diplomatů a především českých bezpečnostních složek na území Iráku, není poněkud divné, že cílený útok teroristů proti českému cíli se děje ve chvíli, kdy ambasador je v Praze? Protože Martin Klepetko nebyl přímo v Iráku.

Je otázka, jestli to byl útok na ambasadora, ve smyslu útoku na osobu velvyslance, nebo zda to byl útok na vozidlo českého velvyslance, tedy vozidlo českých občanů. Což prokazatelně byl.

Pokročila česká rozvědka ve zjištění, kdo konkrétně za tím útokem stál, jaká skupina?

Už to řekl pan velvyslanec. V Iráku je v tuto chvíli velice obtížné získávat jakékoliv informace o státních poznávacích značkách, o evidencích osob a podobné záležitosti. Věci, které jsou běžné v normálním světě, kde fungují podobné evidence a podobné věci, teď v Iráku pochopitelně nefungují. Právě tak je velice diskutabilní práce irácké policie. Nelze tudíž příliš spoléhat na informace, které lze tímto způsobem získat.

Nedá se tedy předpokládat, že dva měsíce od střelby na auto českého velvyslance v Iráku budou ještě nějaké nové, další informace, které by mohly vést k dopadení pachatelů?

My to nepředpokládáme.

Prokazují ty dosavadní informace české civilní rozvědky, že by i nadále české objekty v Iráku mohly být i v budoucnu terčem teroristických útoků?

Jakékoliv objekty cizinců na území Iráku se mohou stát terčem teroristických útoků, Českou republiku nevyjímaje.

Český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko mluvil po útoku na svůj vůz o nutnosti přestěhovat rezidenci, případně ambasádu. Ukazují vaše informace, že je to nutné, nezbytné?

Co se týče rezidence, není možná ani tak nezbytné rezidenci přestěhovávat. Z našeho pohledu, z bezpečnostního pohledu, je v tuto chvíli nezbytné omezit provoz mezi ambasádou a rezidencí, to znamená, omezit jakýkoliv pohyb mimo ambasádu, která je střežena lépe než rezidence.

To znamená, rezidenci téměř vůbec nevyužívat?

Rezidenci téměř vůbec nevyužívat, správně.

Ale nějaké stěhování ambasády, když tady seděl před dvěma měsíci Martin Klepetko, naznačoval, že možná do bezpečnější části Bagdádu. Ukazují ty informace civilní rozvědky, že by to bylo dobré stěhovat ambasádu?

Z našeho pohledu v tuto chvíli není bezpečnějších míst v Bagdádu.

Než je česká ambasáda?

Ne, to ne. Všechny části Bagdádu jsou v tuto chvíli zhruba stejně nebezpečné.

Další téma. Ruská bezpečnostní služba FSB koncem září zveřejnila podezření, že čečenští teroristé mají své komplice i v České republice. Už se vám dostalo od Ruské bezpečnostní služby podrobného vysvětlení těchto informací?

Navzdory našim požadavkům jsme od ruské strany prozatím nedostali žádnou odpověď a žádnou informaci. Pokud vím, žádnou informaci od ruských bezpečnostních složek nedostali ani naši kolegové z Bezpečnostní informační služby.

Je to, že vstupuji do vaší řeči, je to běžné, že když Ruská bezpečnostní služba zveřejní podezření, že čečenští teroristé jsou napojeni na Českou republiku, mají v České republice komplice, že Ruská bezpečnostní služba toto nesdělí českým tajným službám nebo českým bezpečnostním složkám?

Tím jsem chtěl právě pokračovat. Ruský systém bezpečnostních složek je poněkud jiný než u nás. Federální služba bezpečnosti disponuje vyšetřovacími pravomocemi a je oprávněna neposkytovat informace, pokud vyšetřování stále ještě probíhá.

Z toho, co víme, co Rusové zveřejnili, jedenatřicetiletá žena prý zajišťovala tok peněz do Čečenska od mezinárodních teroristických organizací. S jejich zástupci v řadě blízkovýchodních a evropských zemí komunikovala satelitním telefonem, domlouvala se s nimi na nákupu zbraní a podle Rusů jedna stopa vedla také do České republiky. Informace, kterými disponujete vy, jako česká civilní rozvědka, předpokládám, že máte své lidi i právě v oblasti Čečenska nebo v oblasti Kavkazu, ukazují, že Česká republika může být tím teritoriem, které je napojeno na teror označovaný čečenský?

To byl důvod, proč jsme tak urgentně žádali informace od ruské Federální služby bezpečnosti, protože my takové informace nemáme.

To znamená, že zatím žádnými takovými informacemi nedisponujete?

Nedisponujeme.

Připomínám, že dnešním hostem u mikrofonu BBC je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, Karel Randák. Další téma, stav českých tajných služeb. Dovolte, pane řediteli, abych citoval jednu větu z programového prohlášení současného kabinetu, cituji doslova: "Vláda dokončí legislativní i jiné kroky směřující k reformě zpravodajských služeb tak, aby mohly být efektivním nástrojem obrany proti novým bezpečnostním hrozbám," konec citátu. Které konkrétní kroky byste jako nový ředitel české civilní rozvědky uvítal, aby systém českých tajných služeb byl efektivním nástrojem obrany proti novým bezpečnostním hrozbám, jak stojí v programovém prohlášení vlády?

Myslím, že v tuto chvíli není namístě se zabývat široce diskutovanou otázkou, zda Česká republika má, či nemá dostatek zpravodajských nebo bezpečnostních služeb, nebo jich má naopak nedostatek.

Proč nemá smysl si klást tuto otázku?

Důležitější otázkou je koordinace činnosti těchto služeb. To vidím jako klíčovou otázku.

Považujete koordinaci služeb, respektive jejich nekoordinaci, za problém?

Samozřejmě to za problém považuji. Musím říct, že v tuto chvíli všechny služby, které v České republice jsou, to znamená Vojenské zpravodajství, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, mají své zákonné působnosti vymezeny tak, že nikde nedochází k žádnému velkému překrývání jejich činností. Zároveň nikde nejsou žádné velké mezery v tom smyslu, že by nějaká problematika nebyla pokrývána. Problémem je koordinace, vzájemná výměna informací a jakýsi společný výstup směrem k našim zákazníkům, jimiž může být vláda, jednotlivá ministerstva a podobně.

Vy teď hovoříte jinak, než mluvil například váš předchůdce, současný ministr vnitra František Bublan, nebo šéfové BIS či šéfové vojenských tajných služeb, protože oni tvrdili, že po jedenáctém září roku dva tisíce jedna začala koordinace daleko lépe fungovat a spolupráce tajných služeb také. Kde vidíte ta slabá místa, když stále tvrdíte, že je problémem koordinace?

Já neříkám, že se koordinace nezlepšuje. Zlepšuje se, samozřejmě.

Ale je stále problematická.

Podle mého názoru je to nejslabší článek celého systému.

Které kroky je podle vašeho názoru možné podniknout, aby ta koordinace byla lepší? Navrhněte řešení.

Řešením by mohl být vznik jakéhosi tělesa, které by bylo zavěšeno přímo pod vládou a které by zabezpečovalo jednotné úkolování službám v rámci jejich působnosti a na druhou stranu jednotné zpracovávání jejich informačních výstupů směrem k vládě.

Jak byste si takové těleso představoval? Někam ho umístěte do českého ústavního systému.

Mohlo by to být někde poblíž Bezpečnostní rady státu nebo poblíž Výboru pro zpravodajskou činnost.

Byla by nejlepší asi Bezpečnostní rada státu? Pokud se nemýlím, tak v současné době k těm jednotlivým tajným službám v České republice mají pravomoci jednotliví lidé, ať už je to k BIS, prezident republiky nebo premiér, k vaší civilní rozvědce je to ministr vnitra a k armádním zpravodajským službám pochopitelně ministr obrany. To znamená, Bezpečnostní rada státu by podle vašeho názoru byla nejlepším koordinačním orgánem pro tajné služby?

Jakýsi podvýbor nebo pracovní skupina Bezpečnostní rady státu.

Když jste čtvrtého října na tiskové konferenci mluvil o lepší kontrole vaší zahraniční rozvědky, tak jste mluvil s odkazem na to, že zatímco činnost ostatních tajných služeb kontrolují nebo dohlížejí na ní parlamentní komise, vy tento typ kontroly postrádáte. Je možné z těch vašich slov vyvodit, že kromě toho, že by tajné služby měla koordinovat asi Bezpečnostní rada státu pravděpodobně jako to nové těleso, tak že byste vy osobně uvítal vznik další parlamentní komise, která by se zabývala jenom vaší tajnou službou?

Nedokážu v tuto chvíli specifikovat, jestli by to měla být další parlamentní komise. Kontrolu bychom pochopitelně uvítali, protože jenom na základě kontroly můžeme dál jako služba žádat o případné zvýšení určitých pravomocí nebo nahlížení do nejrůznějších registrů a podobně.

Které další pravomoci máte na mysli? Můžete být konkrétnější?

Můžu být konkrétnější. Uvedl jsem to už při tiskové konferenci. V souvislosti s terorismem nás kupříkladu velmi trápí to, že nelze kontrolovat finanční toky. Tolik diskutovaný centrální registr účtů a přístup k němu by mohl být velice účinným nástrojem v boji proti terorismu.

Vy jste také mluvil o možnosti monitorování mezinárodního telekomunikačního provozu na území České republiky, v souvislosti s možným rozšířením pravomocí civilní rozvědky. Každý, kdo přece jenom chce mít zabezpečené soukromí a není teroristou, tak vám může namítnout, že by chtěl být ostražitý vůči tomu, aby se zvyšovaly pravomoci tajných služeb. Můžete uvést nějaké příklady v míře konkrétnosti, která je v souvislosti s vaší prací možná, kdy vám nedostatečné pravomoci například v monitoringu mezinárodního telekomunikačního provozu na území České republiky zhatily nějakou věc nebo napomohly jednání teroristů?

Nemohl.

Ani v míře trochu větší než odpovědí, nemohl?

Je to skutečně věc, která je know-how každé služby jak už jsem jednou řekl. Další debatou o tom, jak která služba může tyto možnosti využívat, se samozřejmě dává protistraně do rukou protizbraň, jak se případnému monitoringu vyhnout.

Další a pravděpodobně závěrečné téma, je, jsou manipulace s bezpečnostními prověrkami a vyšetřování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Detektivové prověřují trestní oznámení pro podezření z manipulace s bezpečnostními prověrkami v Národním bezpečnostním úřadě. Dovolte, abych teď citoval slova Ivety Jordanové z nevládní protikorupční organizace Růžový panter, na základě jejichž podnětu detektivové právě celý případ šetří, cituji doslova: "Bývalý ředitel NBÚ Tomáš Kadlec a bývalý bezpečnostní ředitel NBÚ Martin Hejl, se nechali prověřovat Úřadem pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědkou, a nikoli Bezpečnostní informační službou, to je nepřípustné. Civilní rozvědka nesmí operovat na území republiky a nesmí nahrazovat BIS, která je jako civilní kontrarozvědka k prověrkám zmocněna," konec citátu. Byl jste, ať už vy jako ředitel nebo vaši lidé, už osloven detektivy z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality kvůli prověřování bezpečnostních prověrek?

Zatím jsme osloveni nebyli. Nicméně, jestli bych se k tomu mohl vyjádřit. Systém bezpečnostních prověrek je takový, že Národní bezpečnostní úřad jako instituce sám rozhoduje o tom, koho v rámci české zpravodajské komunity osloví se žádostí o provedení činnostní či evidenční bezpečnostní prověrky. Úřad pro zahraniční styky a informace se v rámci své působnosti může podílet na bezpečnostních prověrkách u osob, u kterých - ať už v jejich minulosti nebo v současnosti - existuje jakýsi zahraniční faktor, tedy informace, které se váží do zahraničí. Což v případě kupříkladu bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Kadlece bylo splněno. Bezpečnostní prověrku pana Hejla Úřad pro zahraniční styky a informace odmítl provádět.

Z jakého důvodu? Protože tam nebylo napojení na ...

Ne. Bylo to mimo působnost Úřadu pro zahraniční styky a informace.

To znamená, že tato informace Růžového pantera se nezakládá na pravdě, že byste prověřovali Martina Hejla?

Ta se nezakládá na pravdě.

A jinak budete-li osloveni vyšetřovateli, tak jste ochotni poskytnout informace, týkající se Kadlecovy prověrky?

Nepochybně.

A máte nějaké informace, že by docházelo k manipulování s prověrkami, kde jste vy, jako civilní rozvědka, nedoporučili udělení prověrky?

Já takové informace nemám.