Úřad pro zahraniční styky a informace 

Může vaše civilní rozvědka potvrdit to, co naznačil americký prezident George Bush, že ještě nejsou definitivně takové ty možné útoky, o kterých tento týden referovaly britské tajné služby a britské bezpečnostní složky, zažehnány?

Když se podíváte na opatření, která probíhají na letištích, kdy je zjevné, že ještě pořád se dohledávají nějací pachatelé, když se podíváte na modus operandi těch potenciálních útoků, tak samozřejmě nebezpečí neustále přetrvává. Už to nejsou žádní teroristé, kteří se objeví odněkud z hor a jsou poměrně lehce vytipovatelní. Už jsou to lidé, kteří v podstatě žijí v dané společnosti dlouhá léta. V tomto konkrétním případě měli britské pasy. Pohyb po Evropě a vůbec po světě je pro ně velmi jednoduchý, splynutí s obyvatelstvem je pro ně naprosto bezproblémové.

Nepodceňuje se ale ta hrozba, když jsou kontrolováni cestující, když už přistoupíme na tu tezi, že by tady mělo dojít k takovému útoku, o kterém referují britské bezpečnostní složky, nepodceňuje se ta hrozba, že jsou kontrolováni tak zásadně cestující pouze do Velké Británie a do Spojených států a když někdo letí na dovolenou na Madeiru, tak nepodléhá takovým kontrolám?

Především zatím nebyly zveřejněny veškeré informace, které byly zjištěny z toho vyšetřování. Pokud tedy Britové, a současně je to potvrzováno i z americké a pákistánské strany, vydávají varování tímto směrem, pak si myslím, že vědí, proč to dělají.

Má česká civilní rozvědka dostatek informací o tom, proč ti lidé byli zatčeni, jak vážné to riziko bylo, tedy víc informací, než máme k dispozici my jako veřejnost?

Máme nějaké informace, které jsou zpravodajského charakteru. Je potřeba se ale na to dívat ještě z toho pohledu, že současně probíhá policejní vyšetřování. To znamená, že jsou opatřovány důkazy, které potom musí být uplatněny před soudem. Na základě těchto důkazů budou případně odsouzeni a uvězněni pachatelé. S těmi informacemi se proto musí nakládat poměrně opatrně, aby neunikly takové, které umožní, že někteří pachatelé uniknou, anebo že se nějak vymknou z trestního stíhání.

Byla česká civilní rozvědka - byť byste odpověděl jenom v té obecné rovině, kterou tady máte k dispozici v souvislosti s tím, že jste zástupce ředitele tajné služby - byla Česká republika požádána o nějaké informace v souvislosti se zatýkáním ve Velké Británii a v Pákistánu?

Nebyli jsme požádáni o žádnou součinnost, ve které by bylo výslovně uvedeno, že se jedná o souvislost s tímto aktem.

Spekuluje se o tom, zda zatčení teroristé měli vazbu na islamistickou teroristickou organizaci, označovanou jako Al-Káida. Byli opravdu přímo navázáni na Al-Káidu, nebo ta vazba není tak přímá?

Je třeba se na to dívat tak, že Al-Káida je už dneska takový fenomén. Už je to něco jako, v uvozovkách řečeno, obchodní značka, pod kterou se schovává mnoho organizací. Není tam žádná pevná vazba, už se nejedná o centralizovanou strukturu. Tím, že padl režim Talibanu v Afghánistánu, už ani není možné, aby to nějaká centralizovaná skupina byla. Mladí islamisté, kteří stáli za přípravou těchto útoků, byli na tuto organizaci napojeni už jen velmi volně a to víceméně ideologicky. Nic na tom nemění ani to, že dnes byla zveřejněna informace, že součástí toho spiknutí byl nějaký vysoký představitel Al-Káidy v Británii.

Jak byste veřejnosti jako člověk, který se pohybuje dlouhodobě v bezpečnostních složkách, vysvětlil, že dosud nebyl nalezen Usáma bin Ládin jako hlava té obchodní značky názvem Al-Káida?

Myslím, že je to dáno teritoriem, kde se Usáma schovává. Je to velmi těžko přístupné území, kde mu poskytují pomoc různá kmenová sdružení a různé osoby, které měly dlouhou dobu možnost se na tento způsob boje a na tento způsob života připravit.

Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, váš nadřízený Karel Randák naznačil, že se v České republice riziko terorismu podle jeho názoru podceňuje. Disponuje vaše služba informacemi, že si toho jednotlivé buňky nebo teroristické skupiny jsou vědomy a že by mohlo dojít k nějakému přesunu do České republiky, protože se zkrátka v České republice nebojuje s terorismem tak, jako například v Británii nebo ve Spojených státech?

U nás se ani nedá bojovat způsobem, jakým se bojuje v Británii nebo ve Spojených státech, protože jsme nikdy nebyli přímo zasaženi žádným teroristickým útokem. Ta naše obava, nebo varování, které ředitel takto vyjádřil, vychází spíš z toho, že nám prostě není vlastní jít aktivně dopředu nějakému hrozícímu potenciálnímu nebezpečí a že máme v povaze si vždycky říkat, že to nějak uplácáme, obejdeme, podlezeme.

Je Česká republika příznivou půdou pro různé skupiny, které je možné označit za teroristické, nebo jsou napojeny na terorismus a mohou operovat na českém území? Může dojít k tomu, že se takové skupiny k nám přesunou ze zahraničí? Disponujete takovými informacemi?

Takovými informacemi nedisponujeme. Myslíme si naopak, že Česká republika není ze strany teroristů podceňovanou zemí ve smyslu schopnosti policie nebo bezpečnostních složek. Spíše upozorňujeme, že útoky, ať už ty provedené, nebo ty odhalené, už začínají pokrývat téměř celou mapu Evropy a neustále se přibližují k České republice. Voláme po tom, že teď je asi ta správná doba udělat nějakou revizi našeho bezpečnostního systému a říci, jestli je - ať už legislativně, organizačně či kompetenčně - na potenciální útoky připraven.

Jak byste vyvrátil námitku, že rizika terorismu vy jako bezpečnostní složky můžete zneužívat, abyste měli větší pravomoce? To by asi ten audit odhalil, že byste chtěli pravděpodobně lepší zakotvení, lepší materiální a technické podmínky pro svoji práci a podobně.

Není to jenom o právních úpravách nebo o materiálním zabezpečení, ale i o tom, že by se měla zrevidovat architektura zpravodajských služeb, jestli jsou správně organizačně uspořádány a připraveny na takovýto boj. Na argument, že bychom požadovali nějaké vyšší pravomoci, je jediná odpověď, a tou je prostě kontrola.

Když se teď podíváme na poslední izraelsko-libanonský konflikt, vyhodnocují teroristé výši politické podpory Spojených států a Izraele? Mohla by se Česká republika stát cílem i kvůli své zahraniční politice, protože je zkrátka hodně proamerická a proizraelská?

Nemyslím, že by to nebezpečí útoku v České republice nějak výrazně zvyšovalo.

Nakolik by zvýšilo možné bezpečnostní riziko vůči České republice to, o čem teď se rozviřuje veřejná diskuse, to znamená, možné umístění americké protiraketové základny na českém území z vašeho pohledu jako bezpečnostního experta?

Myslím si, že to už to riziko nezvyšuje vůbec. Podíváte-li se, kde všude jsou ty základny po Evropě rozmístěny, pak potenciálních útoků bylo odhaleno jen velmi málo. Nebyli to teroristé, spíš nějaké levicové skupiny, které protestovaly proti přítomnosti těch vojsk na daném území. Jako nějaké zvýšení nebezpečí to nevnímáme.