Úřad pro zahraniční styky a informace 

Jaká byla iniciativa bezpečnostních složek? Co všechno museli udělat? Kolik lidí muselo být do akce nasazeno, aby britská police a tajné služby byly schopny rozkrýt takovou akci?

Z toho, co se ví v tuto chvíli je zřejmé, že šlo o akci, která měla výrazně mezinárodní charakter. Projevila se při ní velká spolupráce zpravodajských služeb. Už jenom z tohoto hlediska šlo o akci nesporně velmi rozsáhlou. Předpokládám, že přímo v terénu, na území Velké Británie, šlo o akci, která trvala několik měsíců. Odehrála se v okruhu těch lidí, kteří útoky připravovali. Výsledkem byla jistá a ověřená informace, která vedla k tomu, že nakonec bylo možné útokům tímto způsobem předejít.

Mluvil jste o tom, že práce policie a tajných služeb měla mezinárodní charakter. Bylo do toho nějak zapojeno i Česko?

Obecně lze říci, že zpravodajské služby na celém světě intenzivně spolupracují, především v otázkách terorismu a obrany proti němu.

Obecně ano, ale konkrétně tento případ. Vy jste jako česká bezpečnostní služba věděli, že se něco podobného chystá, že britští kolegové na něčem podobném pracují? Požádali vás o nějaké informace?

Na takovéto otázky bohužel nemůžete čekat žádnou konkrétní odpověď. Nedělá to žádná zpravodajská služba na světě. Znovu opakuji, mezinárodní spolupráce je intenzivní, probíhá neustále. Každá služba má nějaké pensum informací. A i když těch informací může být relativně málo od malé služby, mohou to být často informace klíčové.

Bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Šándor dnes připustil, že i Česko může být terčem útoků teroristů. Co vy o tom soudíte, jak velká je ta hrozba?

Určitě nelze říct, že jsme nějakým ostrůvkem, který je mimo světové dění. Někdy se nám to tak trošku může zdát, že všechny tyto věci, ke kterým ve světě dochází, nás nějakým způsobem míjejí. Není to pravda. Možná nejsme tolik viditelní jako Velká Británie, nejsme tolik viditelní jako Spojené státy, ale to neznamená, že z nějakého důvodu nemůžeme být pro teroristy přitažlivou zemí. Minimálně jako země, kde mohou najít nějakou logistickou podporu.

Slyšeli jsme, že v Británii se do letadel nesmí brát osobní zavazadla. Nestane se nakonec to, že se toto dočasné opatření změní v opatření trvalé, že to jednoduše bude součástí našich životů pro příští roky?

Dá se předpokládat, že dojde k dalšímu zpřísnění už tak hodně přísných bezpečnostních opatření. Co to bude znamenat pro každodenní život, si každý dokáže představit. Znamená to obrovské komplikace. Jestli toho chtěli teroristé docílit, tak se to na druhou stranu může obrátit i proti nim. Cestuje totiž prakticky každý, opravdu každého se to také dotkne. Pokud bylo cílem zvednout popularitu toho, oč teroristé tímto způsobem bojují, pak kýžený efekt je přinejmenším sporný.