Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je zpravodajská služba České republiky. Zajišťuje informace důležité pro zahraničněpolitické, ekonomické a bezpečnostní zájmy státu.
Zpravodajský cyklus
Paradigmatem zpravodajské činnosti ve zpravodajských službách je ideální model etapovitého (a nikdy nekončícího)
procesu tzv. zpravodajského cyklu. Sestává z jednotlivých časově následných fází. Prvou fází cyklu je zadání úkolů,
zpravidla požadavek vnější autority. Může jít ale také o signalizaci problému, zachycenou samotnou zpravodajskou
službou. Následuje plánování, včetně určení dostupnosti a kvality již relevantních poznatků, které jsou z dřívější doby
již eventuálně k dispozici, určení informační mezery (která data je třeba získat, aby bylo splněno zadání). Je nutno
prověřit dostupné otevřené zdroje a databáze státní správy. Je nutno zvolit
adekvátní metody, naplánovat jednotlivé kroky a přidělit kapacity. Rozhodující je sběr potřebných vstupních informací
zpravodajskými metodami, prostředky, jednotlivými disciplínami sběru Prvotní
zpracování nasbíraných informací je spíše technické a organizační povahy - technické zpracování, zařazení do databází,
třídění.
Analytické zpracování znamená nejprve zhodnocení zpráv ze všech dostupných zdrojů, zejména posouzení důvěryhodnosti konkrétního zdroje a hodnověrnosti konkrétní informace v následujících parametrech: vztah k dané otázce, významnost, časovost, úplnost, prověřenost (potvrzení z jiných zdrojů - verifikace). Analýza je dále rozpoznání signifikantních nových faktů, srovnání s dosavadními fakty, vytvoření závěrů; integrace a (syntéza) - spojení veškeré analyzované informace do souvislého obrazu (vzorce); interpretace - rozhodnutí, "co to znamená", ve smyslu "co se pravděpodobně v budoucnu stane". Výsledkem je zpracovaná zpravodajská informace (finished intelligence) vhodná pro napsání výstupní zprávy, která se distribuuje oprávněným příjemcům.
Analytické zpracování znamená nejprve zhodnocení zpráv ze všech dostupných zdrojů, zejména posouzení důvěryhodnosti konkrétního zdroje a hodnověrnosti konkrétní informace v následujících parametrech: vztah k dané otázce, významnost, časovost, úplnost, prověřenost (potvrzení z jiných zdrojů - verifikace). Analýza je dále rozpoznání signifikantních nových faktů, srovnání s dosavadními fakty, vytvoření závěrů; integrace a (syntéza) - spojení veškeré analyzované informace do souvislého obrazu (vzorce); interpretace - rozhodnutí, "co to znamená", ve smyslu "co se pravděpodobně v budoucnu stane". Výsledkem je zpracovaná zpravodajská informace (finished intelligence) vhodná pro napsání výstupní zprávy, která se distribuuje oprávněným příjemcům.
Každý článek cyklu zahrnuje zpětné vazby k ostatním, je to učící se proces; analytické posuzování je komponentou, přítomnou ve všech fázích cyklu. Ve zpravodajské činnosti jsou však zřídkakdy zaplněny všechny informační mezery. Ideálem je nejen popis stavu (zpravodajský odhad), ale i prognóza vývoje a jeho alternativ.
Zdroj: Přednášky, školení a veřejná vystoupení RNDr. Petra Zemana