Úřad pro zahraniční styky a informace 

Mezi základní povinnosti a potřeby každého státu patří schopnost disponovat informacemi, jež slouží k ochraně a prosazení hodnot a zájmů, o které se existence a fungování společnosti v rámci daného státního útvaru opírá. Zajištění této funkce má povahu systému. Jeho základní parametry definuje zákon. Stanovení přesné architektury systému i jeho praktické fungování je pak odpovědností výkonné moci, tedy vlády.

Řídící a koordinační prvky systému

Vláda a její předseda hrají v systému ústřední roli. Vláda určuje, jaké konkrétní informace mají být v rámci zpravodajského systému získávány, a to jak z dlouhodobého, tak krátkodobého hlediska. Musí však jít o informace, které odpovídají kritériím, jež definuje příslušný zákon. V rámci systému může žádat o získání informací také prezident republiky; jeho žádost není podmíněna souhlasem vlády, neboť je oprávněn tak činit jen s jejím vědomím.

Interakci mezi vládou a jednotlivými zpravodajskými službami, jakož i koordinaci činnosti jednotlivých služeb zajišťují specializovaná tělesa.

Zastřešující roli hraje Bezpečnostní rada státu (BRS) jako stálý pracovní orgán vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. V čele BRS stojí předseda vlády a jejími dalšími členy jsou místopředsedové vlády, ministr vnitra, ministr zahraničních věcí, ministr obrany, ministr průmyslu a obchodu a ministr zdravotnictví, jakož i guvernér České národní banky, předseda Správy státních hmotných rezerv a vedoucí Úřadu vlády České republiky. Právo účastnit se zasedání BRS má i prezident republiky.

Oblast zpravodajských služeb má na starosti stálý orgán BRS, kterým je Výbor pro zpravodajskou činnost (VZČ). Jeho úkolem je koordinace činnosti zpravodajských služeb ČR a plánování opatření k zajištění zpravodajské činnosti a spolupráci příslušných státních orgánů. Předsedou výboru je předseda vlády, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, ministr zahraničních věcí, ministr obrany, ředitelé zpravodajských služeb ČR a vedoucí Úřadu vlády České republiky. VZČ má svůj sekretariát, který se kromě organizační a administrativní činnosti podílí na zpracování odborných koncepčních dokumentů.

VZČ se opírá o své vlastní pracovní orgány pokrývající specifické oblasti činnosti zpravodajských služeb a komunikace mezi nimi a dalšími státními orgány. Takovou platformou je například Kolegium ředitelů zpravodajských služeb. Tvoří jej ředitelé zpravodajských služeb ČR a ředitel sekce předsedy vlády pro obranu, bezpečnost a zahraniční politiku Úřadu vlády České republiky. Vazbu na Kolegium ředitelů zpravodajských služeb má pružný projektový tým pro problematiku terorismu, takzvaná Společná zpravodajská skupina. Je složená se zástupců jednotlivých zpravodajských služeb a dalších bezpečnostních složek, které se terorismem zabývají. Pravidelné hodnocení zpětné vazby mezi zpravodajskými službami a uživatelským prostředím má na starosti Pracovní skupina koordinátora zpravodajských služeb. Otázky administrativního a organizačního rázu řeší takzvaná Pracovní organizační skupina. V obou případech jsou členy skupin delegovaní zástupci ostatních členů VZČ.

Zpravodajské služby a jejich postavení v systému

Zpravodajské služby jsou tou částí systému, jejímž úkolem je samotný sběr, vyhodnocování a předávání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR. Působnosti jednotlivých zpravodajských služeb a jejich postavení v systému vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Informační potřeby České republiky v současnosti pokrývají dvě civilní a jedna resortní vojenská zpravodajská služba.

• Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) - civilní rozvědka
• Bezpečnostní informační služba (BIS) - civilní kontrarozvědka
• Vojenské zpravodajství (VZ) - vojenská rozvědka + kontrarozvědka

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

Ředitele ÚZSI jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Rozpočet ÚZSI je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Přes uvedené vazby je ÚZSI samostatným státním orgánem (samostatnou organizační složkou státu). Služební poměr příslušníků ÚZSI se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Bezpečnostní informační služba (BIS)

Ředitele BIS jmenuje a odvolává vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti. Příjmy a výdaje BIS tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. BIS je samostatným státním orgánem (samostatnou organizační složkou státu). Služební poměr příslušníků BIS upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Vojenské zpravodajství (VZ)

Ředitele VZ jmenuje a odvolává ministr obrany se souhlasem vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, příslušném ve věcech bezpečnosti. VZ není samostatnou organizační složkou státu, ale součástí Ministerstva obrany, z jehož rozpočtu je též financována jeho činnost. Příslušníci VZ jsou ve služebním poměru vojáka z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Ačkoli se právní úprava postavení jednotlivých zpravodajských služeb liší, což se projevuje například ve způsobu jmenování či odvolávání jejich ředitelů, z hlediska plnění úkolů a dalších povinností jsou zpravodajské služby České republiky zcela rovnocennými partnery. Ve všech případech platí, že zpravodajské služby úkoluje, koordinuje a plnění úkolů kontroluje vláda skrze řídící a koordinační prvky zpravodajského systému.