Úřad pro zahraniční styky a informace 

Zpravodajské služby můžeme dělit do skupin podle několika kritérií. Jedním z nich je směr působnosti definovaný tím, zda: 1) "bráníme-li své" nebo 2) chceme "bráníme-li své".

První sféra je doménou služeb obecně nazývaných kontrarozvědné. Jejich posláním je obrana, defenzíva, tj. ochrana před hrozbami, prevence rizik, činnost převážně ve vlastní zemi, zaměření na vnitřní stav státu (na vnitřní bezpečnost), na chránění vlastních utajovaných informací a chráněných hodnot a infrastruktur. Nejpřesnější pojmenování je služby s vnitřní působností.

Zažitý název kontrarozvědky svádí k mylné představě, že jejich hlavním, či dokonce výlučným posláním je kontrarozvědka ve smyslu kontrašpionáž (aktivita namířená proti cizí zpravodajské činnosti ve vlastní zemi). Tak tomu není, kontrašpionáž je v dnešní době pouze jednou jejich z činností, dokonce ani ne převažující. Tyto služby získávají informace o aktivitách, jež mohou ohrozit svrchovanost, územní celistvost, národní bezpečnost, ústavní pořádek, utajované skutečnosti a významné ekonomicko-politické zájmy státu.

Předmětem jejich zájmu jsou i informace o organizovaném zločinu, terorismu (v boji proti terorismu je zpravodajská činnost "zbraní první linie"), extremismu a jiných hrozbách. Tyto služby svou defenzivní zpravodajskou činnost tedy zaměřují převážně na vnitřní, či z vnějšku pocházející, ale dovnitř vlastní země směřující rizika. Proto se také používá označení služby bezpečnostní.

Druhá sféra je doménou služeb obecně nazývaných rozvědné. Jejich posláním je "ofenzíva", tj. zjišťování zahraničních úmyslů, zájmů a utajovaných informací, činnost převážně v cizích zemích, zaměření na hrozby, ale především na hájení zájmů. Nejpřesnější pojmenování je služby s vnější působností. Užívanými synonymy jsou rozvědky, výzvědné služby, špionážní služby, vnější služby.

Zdroj: Přednášky, školení a veřejná vystoupení RNDr. Petra Zemana