Úřad pro zahraniční styky a informace 

Výraz agent se běžně objevuje v nejméně dvou (spíše třech) významech a ty se v neodborném prostředí navíc často zaměňují. V běžném mediálním použití může agent nést dva odlišné významy. Buď jde o tajného spolupracovníka zpravodajské služby nebo policejní organizace, nebo - a to je zcela odlišný význam - jde o příslušníka takové služby.

Agent pochází z latinského agens = činný a v obecném jazyce a v různých vědních oborech má řadu užití a významů.

V souvislosti se zpravodajstvím a tajnou policií byl tento termín v Evropě nejméně od poloviny 19. století používán výhradně ve významu "tajný spolupracovník", často v negativní konotaci, pejorativně - "konfident, donašeč, práskač". Tajný spolupracovník z definice není zaměstnancem policie nebo tajné služby. Tajný spolupracovník je "externista", může to být kdokoli; tajný spolupracovník je v utajeném styku s (operativním) důstojníkem (příslušníkem) služby či policejní organizace, který jej řídí. Tajných spolupracovníků může být řada typů. Onen důstojník je naopak státním zaměstnancem ve služebním poměru.

Tajné spolupracovníky si různé zpravodajské služby a policejní organizace ve svých interních směrnicích a terminologiích nazývají rozličně. Není výjimka, když v jedné zemi mají pro tentýž pojem různé služby různé "úřední" výrazy.

Obdobně jako v kontinentální Evropě i ve Velké Británii se rozlišovali důstojníci a tajní spolupracovníci agenti, i když v literárním použití občas byli zaměňováni (Joseph Conrad, Graham Greene).

Používání výrazu agent vzalo obrat koncem třicátých let 20. století, kdy ve Spojených státech buď vznikaly, nebo sílily federální policejní orgány (organizace na vynucování zákona), v prvé řadě FBI. Příslušník (operativec = detektiv = vyšetřovatel) FBI je zpravidla zařazen do základního ranku (jakési hodnosti) Special Agent. Pokud special agent využívá a řídí své utajené spolupracovníky, říká jim informers (informátoři). Podobně je tomu v protidrogové DEA a dalších amerických službách.

Poté, co média, populární čtivo a hollywoodská kinematografie začaly s chutí jako téma pokrývat činnost FBI, stal se agent = příslušník převažujícím významem tohoto termínu. Americké pojetí postupně prosáklo do ostatního světa a dnes média oba významy libovolně zaměňují a používají. S tím se bohužel nedá nic dělat. Mnohdy jen z kontextu a dosti obtížně poznáme, který význam v té které krátké zprávě je správný.

Přitom americká výzvědná služba CIA (nemluvě už o službách britských) úředně používá výraz agent výlučně pro tajného spolupracovníka (příslušník CIA je officer nebo employee nebo carreer staff member).

V komunistickém Československu se termín agent používal v interních směrnicích Státní bezpečnosti pro nejdůležitější typ tajného spolupracovníka; jako takový se po pádu komunismu stal neblaze známým.

Když se po listopadu ´89 pro institut takového tajného spolupracovníka hledal nový termín, zavedl český právní jazyk sousloví osoba jednající ve prospěch. To je tedy správný ekvivalent agenta (tento termín ovšem žije v neoficiálním žargonu služeb, všude ve světě; kromě FBI).

V českém právním jazyce se však s novelizací trestního a policejního práva termín agent znovu oficiálně objevil v roce 1995. Znamená však něco úplně jiného - příslušníka zvláštního policejního útvaru, který je vyslán pod krytím například do prostředí organizovaného zločinu (v FBI byl to byl undercover).

Výraz agentura pak může znamenat buď množinu tajných spolupracovníků (agenturní síť), nebo při překladu organizaci, instituci (agency).

Zdroj: Přednášky, školení a veřejná vystoupení RNDr. Petra Zemana